Jak poznáme toxické prostředí?

Dnes mám pro vás slibovaný článek na téma, jak takové toxické prostředí s narcistou v čele – nebo spíše za oponou – snadněji rozpoznáte. Tak pojďme rovnou na to.

To, že se nacházíte v toxickém narcistickém prostředí, poznáte především podle toho, že se jednoduše necítíte a taky nemáte cítit „na stejné úrovni“. I průměrně vnímavý nebo zkušený jedinec už zde pociťuje dost silný závan manipulace. Viz někdo chce, abyste se nějak cítili/necítili. A má k tomu svoje důvody.

Narcis/narcista zkrátka ostatní neustále potlačuje (ponižuje) dolů pod něj. Pod jeho úroveň, kterou si ještě k tomu všemu sám vymyslel. To je nejen jeho záměrem, ale i jeho přirozeností. Neustálý tlak, dusná nezdravá atmosféra je zde každodenní realitou. Žádná vzájemná úcta ani respekt tady neexistuje.

Takže nejen, že se ve vás snaží bez přestání vyvolávat pocit, že on může všechno (na rozdíl od vás a ostatních smrtelníků), ale důležité je i to – všímat si, že vy (ani nikdo jiný) nemáte právo ptát se na důvod. Nikdo nesmí ani položit otázku: „Proč by to tak vlastně mělo být?“ Jakékoliv diskuze na toto téma jsou zakázány.

Že se toto samozřejmě neděje bez přestání, aby mu celý tento promyšlený toxický systém nepřestal fungovat, to už každý, kdo má alespoň minimální zkušenost s těmito jedinci, poznal sám.

Problém není, když si někdo stojí za svým názorem nebo myslí, že jeho nápad je lepší. Na tom by nebylo nic až tak nepochopitelného, ale že se nesmíte nikdy ptát na to proč. Proč musí být vždy „po jeho“. To už je narcistická manipulace. Nebo-li narcis neobhajuje svoje názory – narcis pouze vyžaduje poslušnost. Také už předem vyhlašuje trest pro každého, kdo by ji odmítl. V tom je ten zásadní rozdíl.

Narcis si pro jistotu postupně všechny ve svém okolí vytrénuje k tomu, aby si vůbec nedovolovali se na něj s jakýmkoliv přímým dotazem obracet. Aby se neodvažovali ptát na důvod čehokoliv. Na důvod narcisova jednání.

Pokud si toto dovolíte, zažijete narcistický vztek. Pomluvačné kampaně. Narcisovo trestání. Narcisovu pomstu. Narcisovu nenávist…

S narcistou, ať je váš vztah k němu jakýkoliv, zkrátka nemáte nikdy za žádných okolností právo na zdravou komunikaci. A také se jí nikdy nedočkáte. Doslova si narcistu představte jako krále (s ne zrovna ukázkovým charakterem), který povýšeně kraluje, jak jemu se zrovna zachce. A jak to jemu zrovna vyhovuje.

Tím, že se mu ale vládnout nedaří a dařit nemůže, protože k tomu nemá dostatek zodpovědnosti ani odvahy a dalších potřebných panovnických vlastností, se také více zabýváme v novém eBooku – Jak odhalit narcistu.

Rozdíl mezi narcistou a opravdovým a vhodným panovníkem, který je schopný vládnout, je v tom, že narcis se na trůn posadil neomaleně sám. On sám se (už kdysi dávno) rozhodl být vládcem. Nikdo jej nezvolil ani nekorunoval. Nikdo mu neřekl, že má nějaká zvláštní privilegia či schopnosti. A sám se také rozhodl, že jeho vláda nikdy nekončí.

Zde je krásně vidět, jak je to od samého začátku „fake reality“, protože vy si celou dobu myslíte, že jste ve vztahu. V rovnocenném vztahu (partner – partnerka, rodič – dítě, nebo jakémkoliv jiném) a snažíte se vztah udržovat v chodu, opravovat, harmonizovat, odstraňovat chyby. Chcete mít prostě zdravé vztahy.

Možná, že už jste si uvědomili, že zdravé vztahy jsou zásadní pro vaše zdraví.

Postupně si začnete všímat, že čím více se vlastně snažíte s narcisem vztahy uzdravovat, tím více jste paradoxně nežádoucí. Pokud už máte dostatek informací o narcisově vnitřním světě, začne to dávat smysl.

Všímejte si, že chyby narcis nikdy nepřizná na své straně, ale vždy jsou přisouzeny druhému. Že by narcis označil svoje jednání za chybné je prostě nemyslitelné. Ještě důležitější je ale všímat si toho, že narcis toto nedovolí ani nikomu jinému. Neboli označit narcisovo jednání za chybné nesmí nikdo. Poukázat na narcisovu chybu je zkrátka nemyslitelné. A to doslova.

K tomu si narcis svoje poslušné okolí, rodinu, děti – už předem vytrénoval. Systematickým dlouhodobým tréninkem. Bohužel často toto jeho chování oběti velice dobře vnímají, ale zlehčují se slovy: „No jo, on je prostě takovej…“

Jakmile začnete vyjadřovat svůj názor, který se narcisovi nehodí do jeho scénáře, nebo se zkrátka odmítáte podílet na tomto absurdním systému, jste vyloučeni. A jste nepřítel už navždy. Narcistův nepřítel se už nikdy nestane přítelem.

Usmíření v tomto vztahu není možné, ať se jedná o vztah s vaším partnerem, rodičem nebo jiným blízkým člověkem. A to vlastně není těžké vypozorovat. Tím se narcis vůbec netají. Narcis žije s přesvědčením, že je vždy v právu. O usmíření jednak nestojí a také tohoto procesu vůbec není schopen dosáhnout.