Rodina, kde vládne narcis I.

Dnes se podíváme na pár základních znaků, podle kterých tyto nezdravé rodinné vazby můžete jednoduše rozpoznat. Znovu připomínám, že základem je mít informace a skládat si tu skládačku o narcistickém světě kousek po kousku, protože bez nich se s těmito lidmi snadno utopíte. Prvním znakem určitě je:

Upřednostňování potřeb narcisty

Narcistická rodina/skupina je vlastně společenství, kde se dlouhodobě a pravidelně upřednostňují potřeby jednoho jedince na úkor ostatních. Nejdříve je prostě nutné sytit potřeby narcisty (manipulátora). To, že tyto potřeby nejsou se zdravým rozumem ani vztahem v souladu, je už téma jiné.

Aby tomu tak automaticky bylo, to si narcis umí vždy perfektně ohlídat a vynutit. Narcisovi se prostě musíte podřídit. O tom, že po neuposlechnutí následuje vždy trest, aby si to oběť příště nedovolovala, si můžete přečíst v novém eBooku Jak odhalit narcistu.

Odmítání odpovědnosti, viny i omluvy

Narcis nepřijímá nikdy odpovědnost ani vinu za cokoliv. Narcis se také nikdy neomlouvá. Tudíž děti s nimi nezažívají proces přijetí viny > následné omluvy > a odpuštění, takže tento zdravý vzorec nemohou ani nikdy přirozeně převzít.

To jsou bohužel právě ty zoufalé pokusy primární oběti, kdy se snaží teoreticky vysvětlovat, jak by to správně mělo ve vztazích vypadat…viz >> Děti, takto se chovat nesmíte (ale narcis může). Už během dětství tak vznikají destruktivní podvědomá nastavení – já jsem míň než druhý, míň než ostatní…a další.

Podle toho vlastně také poznáte, že tato oběť si uvědomuje, že chování narcise není v pořádku, ale přesto zůstává. Dětská mysl (podvědomí) si zapíše, klidně na celý život – aha, i když chování druhého není v pořádku, i přesto s ním zůstávám.

Nebo také >> Děti, toto si v dospělosti nesmíte nikdy od ostatních nechávat líbit (ale teď si to nechat líbit musíme). Takže kromě toxických nastavení už zde vzniká také první rozpor – něco jiného se říká a něco jiného se dělá.

Druhým rozporem je: „Až ti bude 18, tak si to dělej jak chceš, ale teď budeš poslouchat.“ Realita je taková, že samozřejmě žádným zázrakem a překročením věku dospělosti destruktivní přesvědčení ani programy nezmizí. A už vůbec ne ty narcisovy. Dětské oběti jsou vlastně blokovány v přirozeném rozvoji, bohužel během letitého tréninku je podvědomí nastaveno a zkáza dokonána.

Třetím rozporem je: Prezentace rodiny a vztahů navenek je vždy odlišná od toho co se děje uvnitř. Všichni jsou nuceni dělat, že je vše v nejlepším pořádku. Primární oběť nejdříve zlehčuje situaci, trýznitele se stále ještě zastává. Ještě si neuvědomuje všechny souvislosti. Později se prostě bojí narcisovi reakce. Ten ji drží v šachu a poslušnosti třeba desítky let.

Narcistický režim je vlastně režim totalitní

Je to prostředí, kde panuje atmosféra napětí, strachu a nejistoty. Vše se děje pod nadvládou narcise, který ale vládne často skrytě i s nasazeným úsměvem, aby mohl vytvořit iluzi milujícího pečujícího a ještě si v klidu zachovat čisté ruce.

Je také nežádoucí, abyste viděli za hranice narcisovy působnosti. Abyste měli srovnání. Abyste viděli jak život může být krásný, a že jej zvládnete s přehledem i bez něj. Nezapomínejte, že narcisovým celoživotním záměrem je v obětech vytvářet pocit závislosti, bezmocnosti a méněcennosti.

K tomu narcistovi, mimo jiné, bezvadně poslouží izolace obětí. Ano, množné číslo je správně, protože je důležité si uvědomit, že narcis vnímá jako potenciální oběť přirozeně každého. Jinými slovy, oběť se prostě stane z každého, kdo se nechá využívat pro uspokojování jeho potřeb.

Jak taková primární oběť i její izolace vypadá, si můžete přečíst i v článku zde. Jeho oběti (i ty dětské) bývají – mimo společnost – zastrašované – izolované.

Základní smutný princip je bohužel už v tom, že přesně k tomuto jsou děti v narcistických rodinách vedeni už od raného dětství. Takže prostě nemají jinou možnost. Přirozeně vstupují do emocionálního prostředí a přijímají destruktivní vzorce narcisovi primární oběti, které si prožívají už během dětství v kolektivu i dětských vztazích.

Jak taková narcisova izolace obětí časem vypadá:

• žádné návštěvy, které narcis nemá pod kontrolou
• žádná přátelství, která by mohla narcise ohrozit
• žádné zájmy, které by mohly odvádět pozornost od narcise
• žádné informace, které by jej mohly odhalit
• žádné vzdělávání, které by mohlo způsobit samostatnost obětí
• žádné aktivity, kde by oběti mohly mít srovnání a prozřít, že „normální“ je něco docela jiného

Toto vše si děti samozřejmě přenáší do vztahů „dospělých“ formou návyků i podvědomých vzorců. Tím, že tyto vztahy nemůžou být dospělé a hlavně zdravé ani harmonické, protože narcis nikdy emocionálně nedospěl se více zabýváme v eBooku – Jak odhalit narcistu.

Narcisova šikana

Narcis místo rozkazů (teď mě budeš poslouchat!) častěji používá skryté techniky – „takhle se to dělá!“, „kde jsi to viděl/a takhle to dělat?“, „kdo to kdy viděl, takhle to dělat?“, trousí poznámky, kroutí hlavou, chodí kontrolovat, komentuje a kritizuje vše co oběť dělá – pak to udělá lépe, vysmívá se všemu…

Deptá svoji oběť systematicky a potichu. Rozkazy, výhružky a přímé zbraně si nechává na situace, kde nemá svědky nebo na pozdější dobu až smyčku začne bezcitně utahovat. Oběť bohužel dlouho nechce přiznat sobě, natož druhým, že toto prostě je šikana.

Bohužel často to také dopadá tak, že oběti jsou nuceni přiznat si problém s toxickým vztahem, až když se projeví na jejich zdraví takovým způsobem, že není možné už nadále strkat hlavu do písku a dělat, že je vše v pořádku.